Kvalita včelího vosku – test mezistěn (volný překlad DBJ 09/2017)

V Německu se postaral o rozruch otevřený dopis včelaře Markuse Ganna o to, že se se otevřeně začalo hovořit o velkých problémech s falšováním vosku. Mezistěny, které byly vyrobeny z nekvalitního vosku se bortily a nebyly vystavovány. Ale především, odumřela velká část mladého včelího plodu, a tyto problémy byly podobné jako ve zprávách z Belgie, Nizozemí, Francie nebo Itálie. Ve všech zmíněných zemích bylo v mezistěnách až 30 % stearinu, jehož přítomnost vedla k úhynu plodu. Navíc se v Německu dostaly na trh mezistěny, které byly kompletně vyrobeny z parafínu, a ve včelstvu kompletně zkolabovaly. Poškození včelaři proto podali trestní oznámení na dodavatele (výrobce) mezistěn a bylo zahájeno trestní řízení.

DBJ se proto rozhodl otestovat mezistěny, které jsou dostupné na německém trhu a zjistit, jaká je jejich kvalita a zda jsou v nich přítomny nějaké škodlivé látky. Mezistěny byly zakoupeny v období únor – červen 2016 a tyto byly následně v laboratořích Ceralyse und FoodQS zanalyzovány. Mimo to s analýzami na přítomnost reziduí škodlivých látek pomohl ústav pro ochranu včel na Institutu Juliuse Kühna.

Analýzy reziduí škodlivých látek

Deset vzorků mezistěn bylo analyzováno na přítomnost reziduí škodlivých látek. Zpravidla všechny testované mezistěny vykazovaly přítomnost reziduí pesticidů, avšak laboratoř je označila za méně významné, především kvůli nízkým koncentracím, které nepoškozují včely. Shrneme tedy výsledky:

celkově byly nalezeny rezidua 30 látek v mezistěnách, z čehož 9 bylo od různých léčiv proti varroáze, 14 z přípravků na ochranu rostlin a 4 z biocidních přípravků proti škůdcům.
na jeden vzorek připadalo v průměru 19 pesticidů, přičemž nejvyšší počet byl 22 a nejnižší 16 látek.
celkově bylo rovněž nalezeno 15 látek, které jsou zakázané jak v Německu, tak v celé EU.
rezidua z přípravků na ochranu rostlin byly pod hodnotou 0,1 mg/kg, z pravidla výrazně pod 0,05 mg/kg. U varroacidů tomu však bylo jinak: zbytky Thymolu byly až do koncentrace 9,4 mg/kg a kontaminace tau-fluvalinátem byla až do 8,4 mg/kg.
jednotlivé vyšší hodnoty byly zjištěny u naftalenu (0,8 mg/kg), pentachlorfenolu (2,0 mg/kg), síry (1,78 mg/kg) a koumafosu (2,6 mg/kg).
již kvůli přítomnosti reziduí tau-fluvalinátu nelze žádný z testovaných vosků použít ve farmaceutickém průmyslu. Limitní hodnota dle směrnic EU je 0,05 mg/kg. Navíc tau-fluvalitnát není v Nemecku povolené jako účinná látka v léčivech pro boj s varroázou.
rovněž na základě přítomnosti reziduí fluvalinátu a koumafosu nebylo šest mezistěn vhodných pro výrobu plástového medu. Na základě výpočtů bylo zjištěno, že by byly pravděpodobně překročeny potravinářské limitní hodnoty, pokud by tyto mezistěny použity pro plástečkový med.

Analýzy falšování mezistěn

v sedmi z 13 testovaných mezistěn nebyly nalezeny žádné přidané látky, jejichž množství by překračovalo povolenou limitní hodnotu 1 %. Ve dvou vzorcích však bylo nalezeno množství parafínu kolem 1 %. Ve dvou vzorcích bylo nalezeno vyšší množství nežádoucího stearinu, přičemž v jednom vzorku od včelaře z února 2016 bylo zjištěno až 21 % stearinu. Také vzorek, který byl po roce znovu objednán vykazoval 8 % stearinu. V dalších dvou vzorcích bylo zjištěno 5 a 13 % stearinu.

Odkud pocházel vosk?

Prozatím nejsou důkazy o tom, že by výrobci mezistěn sami tento vosk falšovali. Parafinové mezistěny mohou pocházet z východní Evropy. Obchodníci podávají DBJ zprávy, že odsus přichází stále nabídky na levný vosk. Mimo to během Včelařských dnů v roce 2015 v Donauschingenu, zástupce velké východoevropské firmy obcházel obchodníky a nabízel jim levný vosk. Vzorky nabízeného vosku byly výhradně z parafínu.

Vosk, který obsahuje stearin, pochází pravděpodobně z Číny. Firma KahlWax potvrdila, že v roce 2015 hamburská dovozní firma nabízela importovaný vosk z Číny, který dle analýz obsahoval až 25 % stearinu. Firma KahlWax tento vosk odmítnula. Co se s tímto voskem stalo dál, bohužel není známo.

Proč umírá plod?

Včelaři, kteří použili mezistěny s přídavkem stearinu, hlásili, že matky neustále kladou do mezistěn vajíčka, avšak že dochází k úhynu mladých larev. V důsledku toho vznikl mozaikový (nepravidelný) plod, neboť původ tohoto fenoménu nebyl nejprve znám. Nejprve přišlo podezdření na zbytky pesticidů ve vosku, ve skutečnosti se v mezistěnách však našel kokteil pesticidů, který na plod mohl mít negativní vliv. Bohužel, vyšší koncentrace tohoto kokteilu nebyly nalezeny ve všech testovaných mezistěnách. Také v zahraničí nebyl jednotný názor na zatížení pesticidy. Z tohoto důvodu nepřicházely pesticidy v potaz, jako možná hlavní příčina úhynu plodu.

V současnosti provedené polní studie v Belgii prokázaly, že samotné přidání stearinu do mezistěn postačuje na to, aby došlo k poškození plodu. Byly provedeny studie, kdy do mezistěn bylo přidáno 15-35 % stearinu. Již při 15% přídavku bylo pozorováno, že polovina plodu odumřela. Předpokládá se, že i malá příměs stearinu může vést k významnému poškození plodu, jakožto i kombinace stearinu se zbytky škodlivých látek může vést k vyšším ztrátám.

Někteří včelaři mají podezření mimo to i na separační prostředky používané při výrobě mezistěn, pro to aby se dobře oddělovaly mezistěny od válců. Je toto podezření na místě, jestliže existuje vědecká studie, že používaný prostředek může usmrtit šváby. Jestliže je tento prostředek správně dávkován při výrobě mezistěn, nepředstavuje pro včely žádné riziko.

Falsifikace v koloběhu vosku

Problém okolo skandálu s falšováním vosku je ten, že jejich důsledky se mohou projevit po delší době, jelikož včelaři vědomě nebo nevědomě dávají vosk zpět do oběhu. Tak jak to ukazují studie bavorské veterinární správy, že falsifikáty lze najít ve vosku od postižených včelařů.

V tomto roce si mohou bavorští včelaři nechat provést státem dotovanou analýzu vosku, a to buď na přítomnost reziduí škodlivin, nebo na falsifikáty vosku. Do poloviny června bylo analyzováno 172 vzorků. V 46 byly prokázány náhodné příměsi: v 26 vzorcích byl nalezen parafín, v 7 stearin, a v 10 vzorcích obě látky. Reakce zpracovatelů vosku byly různé, od zájemců, kteří chtějí nabízet čistý produkt, až po rozzuřené výrobce. Byli i tací, kteří namítali, že v jakémkoliv vosku je tak jak tak 5 – 10 % příměsí.

Přeloženo z Deutsches Bienen Journal – 09/2017

Zamyšlení překladatele:

V současnosti je stále více slyšet problematika kvality včelích produktů, především v pohledu na med. Causa Včelpo, která je v současnosti diskutována včelařskou obcí, nemá prozatím konečný výsledek, ale vyplývá z ní jeden zásadní poznatek. Med, který nabízí včelař je potravina, která má splňovat požadavky na kvalitu a také na její bezpečnost. To znamená, že se v něm nesmí vyskytovat nic škodlivého pro naše zdraví, anebo zdraví spotřebitelů (konzumentů).

Současný spotřebitel si přeje znát pozadí vzniku každé potraviny, tedy znát prakticky celý výrobní proces od počátku, až po to co obdrží v obchodě. V případě včelařů to také znamená, že se zajímá i o prostředí v němž se včela pohybuje, jakým způsobem je med získáván, až po to jak má být správně uchováván a zpracováván.

Každý chovatel včel, tedy nese za nabízený produkt odpovědnost, i přes pravidla platící pro prodej medu ze dvora. Nicméně je třeba si uvědomit, že i to kde med vzniká, tedy ve včelím úle, ve voskových plástech naplněných nektarem, které byly „nějak“ vystavěny, představuje jeden z faktorů, které ovlivňují jeho výslednou kvalitu a bezpečnost této potraviny.

Nelze tedy oddělit kvalitu medu od kvality vosku, potažmo od celkového zdravotního stavu včelstva. Je řadou studií prokázáno, že některé škodlivé látky se ukládají do vosku, a jiné mohou přecházet do medu. Ať už se tedy jedná o pesticidy z ochranných prostředků na rostliny, nebo léčivé přípravky pro včely či další škodlivé látky, jejich přítomnost může v konečném důsledku mít nejen vliv na zdraví včel, ale také i na zdraví konzumentů nebo uživatelů včelích produktů.

Je tedy na místě vyvolat diskusi napříč včelařskou obcí o kvalitě medu a jeho bezpečnosti, stejně tak o kvalitě vosku. Každý včelař by měl být schopen doložit všechny kvalitativní ukazatele pro bezpečný med i vosk. Je důležité, aby nebyly posuzovány jen vybrané sumární ukazatele jako je tomu doposud mezi včelaři u medu (stanovení obsahu vody, HMF, vodivosti, přítomnost sacharóry, karamelů, či aktivitu diastázy), které jsou nabízeny v rámci standardních dotovaných rozborů v rámci soutěží Český med nebo Med roku.

Do současného systému dotovaného hodnocení kvality medu by měly být přidány i rozbory na rezidua škodlivých látek, obdobně jak je tomu při certifikaci BIO produktů. V dalším kroku by měla být upravena legislativa tak, aby si označení „Český med“ a „Český vosk“ zachovalo vysoké standardy kvality, a včelaři si byli vědomi jejich ceny. V neposlední řadě by se včelaři také měli neustále vzdělávat a přijímat nové poznatky. Z tohoto důvodu jsme pro rok 2018 připravili vzdělávací kurz „nejen“ pro začínající včelaře.

Ing. Roman Slavík, Ph.D.

předseda OO Zlín